Ve spánku pøestane dýchat a tìlo bojuje o kyslík. Co je spánková apnoe - iDNES.cz (2023)

Je to zvuk, který nìkdy provází nádech spáèe. Svaly v oblasti krku pøi hlubokém spánku ochabnou, dýchací cesty se tím zúží a kladou proudícímu vzduchu vìtší odpor, jejich mìkké èásti se rozechvìjí a nepøíjemný noèní zvuk je na svìtì. Nìkomu chrápání partnera nevadí, v mnohých rodinách je ale noèní „øezání døíví“ dùvodem k rozdìlení ložnic, v krajním pøípadì i jednou z pøíèin rozvodu.

„V lepším pøípadì je chrápání jen kosmetickým problémem. V tom horším ale pøedstavuje pøíznak závažného onemocnìní - syndromu spánkové apnoe. Pøi nìm èlovìk bìhem spánku v urèitých intervalech pøestává na nìkolik sekund dýchat, takže se vlastnì dusí,“ øíká Petr Jirák, primáø Oddìlení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v Nemocnici Na Homolce.

A popisuje, jak takový noèní boj o kyslík vypadá: Èlovìk usíná, spánek se prohlubuje a v urèité fázi tìlo pøestane dýchat. Tato takzvaná apnoická pauza mùže trvat desítky sekund, ale tøeba i minutu nebo déle. Organismus je ovšem vybaven reflexními obrannými mechanismy, a když zjistí, že má málo kyslíku v krvi, èlovìk se èásteènì probudí a s obrovským zachrápáním se nadechne. Obvykle o tom ani neví a spí dál. Ovšem jakmile usne hlubším spánkem, situace se opakuje. A tak to jde celou noc.

O takovém spánku nelze øíci, že je obèerstvující. Vzdor tomu se nìkteøí lidé mohou celé roky v noci trochu „pøidušovat“ a ve dne pak pomìrnì dobøe fungovat. Jsou totiž natolik aktivní, že neschopnost tìla v noci odpoèívat ve dne prostì vùlí vyrovnají. Vìtšina pacientù trpících syndromem spánkové apnoe ale únavu pøes den pociuje. Stìžují si i na další pøíznaky, jako jsou zvýšená denní spavost, snížená psychická i fyzická výkonnost, nesoustøedìnost, nervozita, bolesti hlavy, deprese èi sexuální potíže.

Pøekážka v dechu

„Syndrom spánkové apnoe je v zásadì dvojího typu. Centrální je pomìrnì vzácný, mozek pøi nìm ve spánku zapomíná vysílat signály dýchacím svalùm, aby pracovaly. Až 95 procent pøípadù tvoøí takzvaný obstrukèní syndrom spánkové apnoe, kdy proudìní vzduchu brání pøekážka v dýchacích cestách,“ vysvìtluje Václav Pavelec, vedoucí lékaø privátní kliniky Lente. „Tento syndrom se vyskytuje až u patnácti procent mužù ve vìku 30 až 60 let.“

Anatomických problémù, jež brání noènímu pøirozenému dýchání, existuje øada. Patøí sem zhoršená nosní prùchodnost, zúžení dýchacích cest v oblasti krèních mandlí a patra, zúžení v oblasti koøene jazyka a naštìstí výjimeèný bývá problém hluboko v krku ve vchodu do hrtanu. Potíže mohou èinit i zvìtšené nosní nebo krèní mandle.

„Každopádnì na poèátku, když pøijde pacient do ordinace a stìžuje si na chrápání, musíme pøesnì odlišit, zda má pouze kosmetický problém, tedy že v noci zpùsobuje hluk, který obtìžuje okolí, nebo zda trpí spánkovou apnoe, což už je problém èistì medicínský,“ zdùrazòuje primáø Jirák.

„Syndrom spánkové apnoe také podle toho, kolik pauz bez dechu má pacient prùmìrnì bìhem hodiny, což urèí speciální pøístroje, jež dech monitorují. Do pìti pauz za hodinu je to ještì v normì, více epizod už považujeme za problém. Mezi svými pacienty mám i takové, kteøí mají za hodinu pøes sto epizod, to je ale extrém.“

Naprosto vyèerpávající je už tøicítka apnoických pauz za hodinu - to znamená, že se tìlo budí a bojuje o dech prakticky každou druhou minutu! Není divu, že se èlovìk ráno cítí jako zbitý.

Pohled do hlubin tìla

ORL specialisté mají k dispozici øadu diagnostických postupù a spolupracují s neurology. Kromì diagnostického pohovoru pacient podstoupí rentgen, zmìøení nosní prùchodnosti, speciálnì vedené endoskopické vyšetøení dýchacího ústrojí.

„Bìhem nìj se snažíme zjistit, kde pøesnì se nachází pøípadná pøekážka,“ øíká primáø Jirák. Pacienti jsou také odesíláni na lùžkové oddìlení, kde probìhne spánková monitorace za pomoci malého pøístroje. Pokud odhalí více než 15 apnoických epizod za hodinu, objednávají pacienta do spánkové laboratoøe na takzvanou polysomnografii, tedy podrobné vyšetøení spánku bìhem celé noci.

Speciální vyšetøení nabízejí i na klinice Lente: „V našem centru posledních nìkolik let u všech pacientù provádíme vyšetøení DISE èili Drug induced sleep endoscopy. Pøi nìm navodíme medikamenty spánek a za pomoci kamery a fibroskopu hledáme pøesnou pøíèinu uzávìru pacientových dýchacích cest,“ øíká doktor Pavelec.

Jakmile je ve spánkové laboratoøi stanovena diagnóza syndromu spánkové apnoe, je možné zahájit léèbu. Pøi ní je nejprve využita malá nosní maska s pøístrojem CPAP (Continuous Positive Airway Pressure). „Masku si pacient nasadí na spaní a pøístroj uložený na noèním stolku mu udržuje pøetlak v dýchacích cestách. Kontroluje dýchání, a když zjistí, že se èlovìk nenadechl, jak mìl, vèas mu pomùže dodechnout. Výsledkem je, že se pacient tøeba poprvé po 20 letech vyspí,“ popisuje primáø Jirák.

Operace? Laser, radiofrekvence a plazma

Zhruba dvì tøetiny lidí se spánkovou apnoe jsou s pøístrojem spokojeny, tøetina jejpoužívat nechce. Tìm tedy lékaøi nabízejí operaci, stejnì jako lidem, kteøí pouze chrápou a potíže s noèním nedýcháním nemají. Podle toho, v které èásti dýchacího ústrojí lékaøi diagnostikují problém, mohou zasáhnout operaènì.

Kvùli øešení chrápání lze narovnat a ztenèit nosní pøepážku (septoplastika), zmenšit sliznice nosních skoøepin (mukotomie), odstranit vìtší èípek a zmenšit mìkké patro (uvulopalatoplastika), nìkdy je tøeba zmenšit koøen jazyka nebo odstranit mandle.

„Ke zmenšování sliznic se dnes používá nejen laser, ale novìji i radiofrekvenèní energie, díky níž je výkon pro pacienta ménì zatìžující,“ øíká primáø Jirák a dodává: „Je ale opravdu dùležité nejprve vylouèit syndrom spánkové apnoe. Pøed lety, když nastal boom laserových center, stála na prvním místì operace patra pøed podrobnou diagnostikou. Operací se sice vyøešilo chrápání, ale nikoliv pøípadný opravdový zdravotní problém - pøestávky v dýchání. Protože mnozí lidé, aèkoliv syndromem spánkové apnoe trpí, po takové operaci opravdu nechrápou, není v jejich okolí nikdo, kdo by je nutil zajít k lékaøi. Prostì nikoho neruší a hledat pùvod svých zdravotních obtíží v nekvalitním spánku je nenapadne. Tìžko øešitelný vysoký tlak, infarkt nebo mozková mrtvice u mladých lidí - i tak se mùže syndrom spánkové apnoe projevit.“

Klinika Lente je referenèním centrem spánkové chirurgie pro klinické zkoušky. Pøed dvìma lety tu jako první u nás vyzkoušeli operace s využitím energie plazmy.

„Operujeme plazmou neboli koblací vìtšinu pacientù se syndromem obstrukèní spánkové apnoe. Dnes je to nejlepší metoda pro operace v hltanu. Název koblace je z anglického ColdAblation neboli odpaøování tkánì za pomoci relativnì studeného obláèku sodíkových iontù, které vznikají na konci plazmové sondy pùsobením radiofrekvenèního proudu na fyziologický roztok. Tkáò postupnì odsáváme za výteèné kontroly krvácení. Pooperaèní stav napøíklad po odstranìní mandlí je daleko ménì bolestivý než u klasických metod. Pacient odchází ihned domù,“ zdùrazòuje doktor Pavelec.

Dodává, že se díky pokraèujícímu mezinárodnímu výzkumu rýsují i další léèebné možnosti. Nová operaèní metoda by se u nás mohla v klinických zkouškách objevit na konci letošního nebo poèátkem pøíštího roku.

Zvuk nadbyteèných kilogramù

Chrápání a apnoický syndrom èasto postihují lidi s nadváhou a obézní. Nadbyteèné kilogramy se totiž ukládají i v oblasti krku, kde zbytòují tkánì, prostor pro dýchání se zužuje a pacientùm se o to hùø nadechuje.

Pokud èlovìk s nadváhou zhubne 10 procent své hmotnosti, sníží se poèet jeho epizod bez dechu o 40 procent. Jestliže tedy napøíklad váží 120 kilogramù a zhubne na 105 kilogramù, jeho apnoické pauzy klesnou z 20 na 10-12 za hodinu.

Podstatnì se tak sníží zdravotní riziko, protože do 15 epizod za hodinu jsou dùsledky na zdraví statisticky výraznì nižší a syndrom spánkové apnoe je hodnocen jako lehký.

Tento èlánek vyšel 20. bøezna 2015 v magazínu Rodina DNES.Celé téma si mùže stáhnoutZDE.